Nádech, výdech.
Nádech, výdech.
Nádech a výdech.
∞
Zrcadlo obrácené dovnitř.
A v něm to, co nikdo nikdy neviděl, protože To jsem viděla já. A pod tím – spousta mých nádechů a výdechů, tak důvěrně známých.
To zrcadlo je tam po celou dobu. Od bodu, kdy vzniknul čas a já v něm. Vidělo celý můj Příběh.
Aktivuje ho každé zrození.
Očišťuje ho každé uvědomění „Já Jsem“.
Neviditelný záblesk, a spojení v bodě teď a tady, přenáší duši do Reality.
A Příběh pokračuje, neboť to je jeho smyslem.
Nádech a výdech..
∴
Osobní naplňuje neosobní
a neosobní rodí osobní linii.
To Vlastní Příběh je náš největší poklad, ten nelze vyhrát v loterii.
Je domovem naší duši, vtělené do posloupnosti vědomí.
Každý z nás je svým vlastním Příběhem. Zrozen z neosobního Všeho-Co-Jest, aby se stal jeho naplněním, sebe-realizací.
Proto je život tak cenný. Cokoliv se v něm odehrává je další větou tohoto Příběhu.
Mě osobně pokaždé připomínka této skutečnosti – Vlastního Příběhu – velmi uklidní. Vím, že to jsem já. Nicotnost lidské existence se tím proměňuje a stává se velkolepou a velmi smysluplnou. Cítím pak to, co pravil Ježíš: „Já a Otec jedno jsme“.
Skrze nádech-výdech se propojují tyto linie.
Vlastní Příběh skrze nás Bůh žije. A tak to je.
♥
R.