Psát o lásce, která téměř postrádá ten vnější, systémový smysl,
není skoro vůbec romantická a je kupodivu
občas podivně skoupá i na veškeré
láskyplné projevy.. to není vůbec snadné,
ani běžné, lásku tím stále nazývat.
Obzvlášť, pokud takový „vztah“ zahrne i události, které nejsou snesitelné, žitelné, žádoucí, co jsou bolavé a ponižující, plné slz, jeho i jejích.
Přesto i toto Láska je.

Psát o takové lásce zdá se téměř zbytečné, o něco takového by přece nikdo nestál.. ?

A.. ano, Duše.. ta je tou, co o to stojí. A Bůh, co ji stvořil.
Kdysi jsem četla, že co není dobré pro člověka, je dobré pro Boha.
Já cítím, že jednou budou Bohu naslouchat bedlivě úplně všichni,
protože skrze lásku, kterou budou prožívat, v něj uvěří.

Psát o lásce Dvojplamenů ale nelze, je to zážitek a vztah tak jedinečný a individuální, je to jako popisovat něčí otisky prstů.. brzy by došlo na srovnávání a vyhodnocování a možná i znehodnocování, té či oné strany. Proto tady píšu „jen o lásce“, ačkoliv tu, kterou já mám na srdci, zcela jistě právě dvojplamenné páry zažívají..
A to všechny, protože je to přirozený důsledek pouta duší/Duše mezi nimi. Jde o to, kolik si toho dovolí zažívat a manifestovat ve svých realitách, on a ona. Jak moc jsou schopni se sblížit, sladit, zharmonizovat.. co kdo vydrží, tak nějak. Ano, je to doslova test jejich vlastní lásky i sebelásky, prověrka ega a přeměna osobnosti.

Láska je aspektem Boha, tudíž přijmout Boha v jeho nepředstavitelnosti je skutečnou, reálnou výzvou, kterou zažívá takový pár, při každé interakci, spojení, komunikaci, milování, události, důsledcích karmy.
Ale kdo se odváží popisovat boží Přítomnost, mezi námi, že 🙂

Nic menšího ale probouzející se srdce člověka už stejně neuspokojí..

Některým to začne docházet již brzy.
To, zda „lásku máme či nemáme“
bude pro některé lidi tím jediným, co budou ještě ochotni řešit,
protože vše ostatní pozbyde platnosti.
Stanou se, kvůli lásce, mnohé zásadní události..
A díky Bohu, za takové salvy energií,
přichystané pro nás na nebi.
Protože bez lásky, co bysme byli..
Nejsme stroji, kterými nás chtěli „vytvořit“
či spíše znetvořit..
Těm, kterým to nepomůže k posunu vědomí, k lásce, k srdci,
řekla bych, že začnou odsypávat hodiny, aby se jejich čas naplnil,
aby se mohli znova inkarnovat, aby se mohli polepšit.

Polepšit se, jako člověk, je spásným Darem Lásky, který ona vykonává zcela automaticky. Díky lásce je možná naprostá změna čehokoliv, včetně téměř vytesaných, vrozených závislostí, přesvědčení i rodových programů. Otevřít se lásce a jejímu působení.. a nevyděsit se její síly je úkolem, který lze dokonat, jelikož existuje nekonečné množství pokusů a možností. Láska nedává jen jednu šanci a neotáčí se zády, když se jí něco nelíbí. To dokazují ve svých životech a vztazích právě Dvojplameny. Je skvělé, že už jsou tady.

R.

11.9.2017