Tak tedy ano, budu opět psát trošku o lásce,
o té, kterou tady na Zemi prý ještě nikdy nikdo neviděl ani..

A já myslím, že ano, jen je to už hodně dávno..
ale dlouho tady nebyly podmínky,
kdy by láska mohla udělat „pár svobodných hlubokých nádechů“.
Budiž Světlo!

Mě psát o lásce přesto baví, protože „Bůhvíproč“ je to téma,
které mě drží nad vodou, i přesto,
že z pozice „těch na břehu“
jsem dávno tomu už pod vodou..

Jak jsem psala minule,
Láska je ingrediencí tvůrčího Života,
toho ovšem, tak tvůrčího, že není pochyb o tom, kdo Tvoří.

Tady ve hmotě, na planetě Zemi,
je to skoro neznámá věc proto,
že takový Tvůrce v lásce,
skrze lásku,
je plně Vědomý Tvor, či Bytost.
To, že je vědomý se ovšem pozná jedině někým dalším,
vědomým,
který stejně jako on je součástí Jednoty,
se kterou již rezonuje,
respektive řekněme rovnou Všejednoty.
Jednota sama je totiž veskrze málo,
budí to dojem jakéhosi limitování touto planetou,
touto galaxií, tímto vesmírem,
a tak.
Jenže Láska je cosi, co samo svojí Podstatou překračuje
námi známé i neznámé atributy „času a prostoru i dimenzí“.
Ano, je jasné, že s láskou dosahujeme (na) Božství.
Své vlastní i to vše-jednotné.
Proto je tak těžké pochopit lásku,
vyjádřit o ní cokoliv „pravdivého“,
dokud se omezujeme čímsi omezeným.
Láska je to, v čem sídlí Bůh Všeho_ Co_Je.
Láska je tím, čím On + Ona prostě je.
A co vyvěrá z tohoto přirozeného spojení..

R.

 

21.8.2017